Počátky Orla v Čechách

Na přelomu století vzniká v Čechách silné odborové hnutí katolického lidu, vyvolané vydáním encykliky "Rerum novarum" z r. 1881 papeže Lva XIII. Byla založena politická strana křesťansko sociální v Litomyšli r. 1849, proti agresivitě spolků protikatolicky zaměřených zakládány spolky katolické: Jednoty katolických tovaryšů, spolky katolického dělnictva a svatojosefské jednoty.
Praha - Protože se v Sokole v této době projevovala protikatolická zaujatost, počaly se v katolických spolcích objevovat snahy vyvolat v život i samostatné hnutí tělocvičné pro katolickou mládež. Jako první byl ustanoven tělocvičný odbor při Jednotě katolických tovaryšů v Praze dne 14. března 1896. Odbor měl 45 členů. Na valné hromadě 9. září 1896 byli zvoleni předsedou ThDr. Josef Burian, kanovník vyšehradský, Karel Magerle náčelníkem a cvičitelé Riedl a Skořepa. O činnosti tělocvičného oboru přinášely zprávy pražské Dělnické noviny. Po dvou letech trvání odboru cvičilo se jen nepravidelně. V r. 1907 ujal se tělocvičného vedení br. Saidl (pozdější zemský náčelník). 10. října 1909 bylo při Patronátu mládeže na Malé Straně v Praze ustanoveno pro celou Prahu a okolí volné sdružení "Křesťansko sociální Sokol" podle návrhu Pavlíka Sychry, které však po roce zaniklo. Zásluhou mladého a obětavého br. ing. Bedřicha Pospíšila založen byl 22. října 1911 na Vyšehradě tělocvičný odbor Skupiny křesťansko sociální mládeže na Vyšehradě, jehož 11 členů cvičilo na župním orelském sletu v Hradci Králové r. 1912. Po schválení stanov vznikla ze Skupiny mládeže jednota "První pražský Orel" na Vyšehradě. Starostou byl zvolen P. Alois Tylínek, kooperátor a vikarista vyšehradský,náčelníkem zvolen Josef Čermák. Datum 22. října 1911 považujeme za založení Orla v Praze. Ustanovení první pražské jednoty se jménem Orel mělo velkou odezvu v pražských novinách, které "dštily oheň a síru na rozpínavé pražské klerikály a na orlí hnízdo na Vyšehradě". Výroční zpráva Orla na Vyšehradě vydaná tiskem k 31. 12. 1913, uvádí: "Náš archív, který jsme si založili hned na začátku své činnosti, chová v sobě nesčetně článků a posměšných ilustrací, týkající se našeho Orla. Je to skvostné zrcadlo, v němž se jeví celá kulturní vyspělost pokrokové části národa". Útoky pokrokového tisku a hlavně příklad Prvního pražské Orla urychlily založení dalších orelských jednot v různých částech Prahy a okolí: Ještě v r. 1912 byly ustanoveny jednoty a odbory na Žižkově, v Liboci a při České lize Akademické v Praze. To dalo ing. Bedřichu Pospíšilovi podnět k tomu, aby na schůzi delegátů pražských jednot 11. listopadu 1912 založil "středočeskou orelskou župu". Mělo to hlavně význam propagační. Župa se starala o propagaci orelské myšlenky katolické výchovy celého člověka, její funkcionáři se rozjížděli do venkovských měst a snažili se rozšířit župní síť, což se jim brzy po válce velmi podařilo. Prvním župním starostou byl zvolen její zakladatel a budovatel ing. B. Pospíšil, který se stal po převratu v r. 1918 poslancem revolučního národního shromáždění. Bohužel, zemřel v mladém věku 38 let 14. září 1919.
Východní Čechy - Hradec Králové. V Hradci Králové se projevil obrodný proces na přelomu století hlavně zásluhou biskupa Eduarda Brynycha, který velmi podporoval zakládání katolických spolků. Známe jeho heslo: "Proti knize knihu, proti spolku spolek". Už v roce 1897 při sjezdu katolíků v Hradci Králové, na schůzi důvěrníků katolických spolků pronesli Josef Polák z Hradce Králové a Pavlík - Sychra z Českých Budějovic první myšlenky o opětování tělocviku při katolických spolcích. Polák navrhoval zakládat tělocvičné odbory při stávajících katolických spolcích. Pavlík už od r. 1906 navrhoval a zakládal jednoty křesťansko sociálního Sokola. Už v r. 1907 byla založena první jednota křesť. sociálního Sokola v Rapicích u Kladna, pak v Netolicích, Sokol - Puchmajer v Radnici u Plzně, Sokol Jirsík v Českých Budějovicích a později ve Sloupnici u Litomyšle. Josef Polák organizoval tělocvičné odbory při Všeodborovém sdružení křesťanského dělnictva. První odbor byl založen při odbočce v Hradci Králové 1906. Další odbory při Všeodborovém sdružení byly založeny v r. 1907 v Kostelci nad Orlicí v r. 1908 v Nové Pace a v Litomyšli, v r. 1909 v Libštátě a České Třebové, v r. 1911 v Roškopově, Náchodě, Hor. Radechově, Hor. Kostelci, Olešnici, Žďárkách, Ústí nad Orlicí a Lomnici nad Popelkou. V Ústí nad Orlicí byl při prvním veřejném cvičení slavnostním řečníkem P. Jan Šrámek z Brna. Na Moravě bylo dáno tělocvičným odborům jméno Orel 31. května 1909. Na základě tohoto pojmenování mělo se rozhodnout na Všeobecném katolickém sjezdu v Hradci Králové 31. 8. - 2. 9. 1909, zda má být v Čechách Orel či Katolický Sokol. Brzy po sjezdu na den sv. Václava,patrona České země, vznikla v Černilově první jednota orelská v Čechách pod jménem OREL BRYNYCH. Zápas o jméno tělocvičných odborů byl rozhodnut až na konferenci orelských a křesť. sociálních sokolských odborů 2. 10. 1910 v Hradci Králové, kdy byly přijaty návrhy br. Josefa Poláka: jméno OREL, společný kroj s Moravou s přídavkem čamar (černá a modrá barva), zrušení jednot křesť. sociál. Sokola a založení Svazu Orla pro království české. Odbory křesť. sociál. Sokola se přeměnily na jednoty Orla. Na této poradě byl založen Svaz tělocvičných odborů pro východní Čechy - tak zvaná "Župa Královohradecká". Hlavním propagátorem orelského hnutí na Královéhradecku byl Josef Polák, který je zakladatelem Orla v Čechách. Výsledky jeho práce řadí J. Poláka po bok Dr. Jana Šrámka a P. Štěpána Klapila, zakladatelů orelského hnutí na Moravě a ve Slezsku. "Cesta k dosaženým úspěchům Orla v Čechách nebyla lehká ani vděčná. Nedůvěra, lhostejnost k tělocvičné myšlence, nápor ostatních spolků,neuvědomění širších vrstev katolického lidu a tudíž přízeň jejich zachovaná Sokolu, byly příčinou, že mnozí dokonce varovali před zakládáním orelských tělocvičných odborů". "Tím se tříští národ", volali zaslepení i z katolické strany a bohužel i inteligence se chovala k orlům velmi chladně.Hlavními průkopníky byli dělníci, kteří mají prvenství v Čechách i na Moravě, že jsou zakladateli mohutného šiku orelstva. (Dějiny Orla v Čechách, 1921)
České Budějovice - Počátky snah o založení katolických tělocvičných odborů se datují od r. 1907, v r. 1909 byl založen Katolický Sokol zásluhou Pavlíka - Sychry, v r. 1911 bylo jméno přeměněno na Orel - Jirsík v Českých Budějovicích. Starostou zvolen br. Pavlík - Sychra, později br.Alois Jakeš. Dobře prosperoval i Orel v Netolicích. Lhenice po slibných začátcích přestaly vykazovat činnost. Válka přervala činnost všech jednot v českých zemích na dlouhé čtyři roky.
Plzeň - Náboženský život veřejný, náboženské přesvědčení a uvědomění katolického lidu na Plzeňsku na přelomu století velmi poklesly. První zmínka o Orlu je až z r. 1913, kdy na schůzi místní skupiny "Svazu české křesťanské sociální mládeže" byla tato skupina zrušena a z ní zvolen nový přípravný výbor tělocvičné jednoty Orla. Starostou zvolen br. Václav Malý, mistr krejčovský, duchovním rádcem P. Antonín Havelka, kaplan, kteří mají velkou zásluhu o založení Orla v Plzni.
Čechy - Morava: Vývoj etapy základní tělocvičných odborů při katolických spolcích v Čechách a na Moravě šel dvojí cestou. V Čechách byla hlavní centra nového tělocvičného hnutí v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Plzni. Největší aktivitu s nejlepšími výsledky projevil Josef Polák v Hradci Králové, který se snažil sjednotit společnou cestu novému hnutí. Ne vždy se mu dařilo vytvořit společné vedení. Dne 2. října 1910 byl přijat na sjezdu všech odborů v Hradci Králové jeho návrh, aby se postupovalo v Čechách stejně jako na Moravě a ve Slezsku: společné jméno OREL, kroj a jednotné zemské vedení. Vše bylo přijato i jeho návrh na ustavení Zemského svazu Orla pro království české. Bylo však stanoveno, že pokud nebude zřízena v Praze Zemská správa Orla, povede východočeská župa správu všech odborů jako Zemský svaz (Zemská rada v Praze pro Orla v Čechách byla zřízena až v r. 1921). Na Moravě bylo postupováno po celou dobu příprav vzniku Orla pod jednotným vedením. IV. sjezd křesť. sociální strany na Velehradě r. 1904 uložil zemskému výboru strany křesťansko sociální v Brně vypracovat instrukce pro zakládání tělocvičných odborů. V r. 1909 bylo vybudováno při Všeodborovém sdružení křesť. sociálním Ústředí tělocvičných odborů v Brně. A toto jednotné vedení na Moravě a úzká spolupráce mezi Moravou a župou východočeskou v Hradci Králové přinesly orelskému hnutí pevné kořeny a bohaté úspěchy v budování členské základny a pořádání veřejných cvičení a zemských sletů orelských cvičenců v době předválečné.
Morava
První tělocvičné odbory - Půda pro zakládání samostatných výchovně katolicky zaměřených tělocvičných odborů na přelomu 20. století byla připravena. Nikdo si však netroufal vystoupit proti tradicí posvěcenému, národnostně osvědčenému Sokolu. Když však útoky proti nábožensky založenému členstvu nepřestávaly, našly se skupiny lidí, kteří z vnitřní nutnosti neorganisovaně začali zakládat tělocvičné odbory při katolických spolcích. A jest samozřejmé, že se první odbory objevily v krajích s hlubokou religiozitou, protože tam byl protináboženský tlak Sokola největší. A tak začaly vznikat tělocvičné odbory na Moravě, ve východních Čechách na Královéhradecku a v jižních Čechách. Časově první odbor byl založen v Praze, měl však krátké trvání a zůstal osamocen. MORAVA - První křesťansko sociální tělocvičný odbor byl neformálně ustaven na schůzce členů 5. července 1902 při Katolické jednotě sv. Josefa v Líšni u Brna. Za iniciátora se všeobecně považuje P. Metod Hošek, farář v Líšni. O rok později v říjnu 1903 byl ustaven tělocvičný odbor při Spolku katolických tovaryšů v Brně na popud tiskaře a dobrého sportovce Josefa Stříže. Brněnští vystoupili při veřejném cvičení v Líšni 1905 a 1906. Již tehdy použili cvičenci u triček modrého lemování a modrobílého pásu. V r. 1905 vystoupilo v Líšni 64 členů, v r. 1906 již 124 cvičenců z Líšně, Brna a Vyškova. Časově však druhé místo na Moravě patří Zlínu, kde vznikl tělocvičný odbor při Katolické jednotě Cyrilo-Metodějské zásluhou faráře P. Ignáta Nepustila. Brzy se do vedení odboru zapojil nový kaplan P. Emanuel Dvořák. Při prvním vystoupení před zlínskou veřejností představili se cvičenci trojčlennými skupinami v krojích s pásem a lemováním v barvě modré. V r. 1907 se Zlíňané zúčastnili prvního veřejného vystoupení ve Vyškově. Členy těchto tělocvičných odborů byli hlavně členové Všeodborového sdružení křesťansko sociálního dělnictva. Důvodem k zakládání prvních tělocvičných odborů při katolických spolcích byl netolerantní vztah Sokola ke svým členům, kteří byli pro svou náboženskou aktivitu ze Sokola vylučováni. Z těchto důvodů byly založeny tělocvič. odbory při Spolku katolických tovaryšů v Praze 1896 a v Brně 1903, a při Katolických jednotách v Líšni a ve Zlíně 1902.
V křesťansko sociální straně na Moravě se začalo uvažovat o zakládání tělocvičných odborů při všech místních organizacích strany. Zemský výbor moravsko-slezské organizace navrhl IV. sjezdu křesť. sociální strany, konaném na Velehradě 21. a 22. srpna 1904, rezoluci o zakládání tělocvičných odborů. Zpravodajem byl truhlářský dělník Bohuslav Koukal z Brna. Sjezd jednomyslně odhlasoval tuto rezoluci: IV. křesťansko-sociální sjezd moravsko-slezský uvažuje, jak dělné vrstvy lidu, zvláště průmyslové dělnictvo, trvale tělesně upadá, a jak čím dál více jeví se nezbytným čelit tomuto zjevu mimořádným způsobem, vida dále potřebu, aby křesťansko-sociální spolky bedlivěji staraly se i o zdravou zábavu pro své členstvo, a nepodceňuje nikterak nepopiratelného agitačního významu, jejž má organizovaný sport, doporučuje co nejdůtklivěji místním organizacím křesť. sociálním, aby postaraly se včas o zřízení zvláštních tělocvičných odborů v našich spolcích, zemskému výkonnému výboru se ukládá vypracovat potřebné k tomu instrukce a rozeslat je veškerým organizacím. Na základě této rezoluce a na výzvu P. Jana Šrámka byl utvořen v Brně v r. 1905 přípravný výbor pro zřizování tělocvičných odborů, v němž zasedali kromě P. Jana Šrámka Václav Sedláček, Filip Žďárský, B. Dražil, K. Kron a Josef Stříž za Brno a dva lidé s praxí Josef Hamrle, náčelník z Líšně a František Svoboda z Líšně - starost o kroje cvičenců. Přijetí této rezoluce znamenalo zásadní změnu důvodu pro zakládání křesťansko-sociálních tělocvičných odborů: Členové křesťansko sociální strany jsou přesvědčováni k aktivnímu postoji pro tělesnou a duchovní výchovu člověka nikoliv z důvodu, že jim to není v Sokole dovoleno, ale protože tělesná výchova pěstovaná v křesťansko sociálních odborech posiluje jejich zdraví i náboženské sebevědomí, poskytuje dobrou zábavu a jejich veřejná cvičení jsou dobrou propagací pro stranu křesťansko sociální. Rezoluce IV. sjezdu a výzva P. Jana Šrámka vyvolaly zvýšenou aktivitu a počet křesťansko-sociálních tělocvičných odborů rychle rostl. 29. října 1905 vznikl tělocvičný odbor při Katolické jednotě ve Vyškově za předsednictví vyškovského faráře P. Bohumíra Bunže. Měl 34 členů. Jan Kolísek zvolen předsedou odboru, mezi jeho členy byl vyškovský kaplan P. Štěpán Klapil, Vojtěch Medek, Tomáš Skácel, prof. P. Gajdušek a jiní. Náčelníkem zvolen bývalý sokolský závodník Václav Zahradníček. 10. června 1906 vystoupil tělocvičný odbor na veřejnost ve Vyškově a 12. srpna na veřejném cvičení v Líšni, jehož se zúčastnilo i Brno. Při valné hromadě 10. února 1907 byl zvolen předsedou vyškovského odboru nadšený tělocvikář, funkcionář a organizátor P. Štěpán Klapil. 25. srpna 1907 uspořádala Katolická jednota ve Vyškově zahradní slavnost na oslavu jubilea arcibiskupa olomouckého Dr. Bauera, spojenou s veřejným cvičením za účasti těl. odborů z Líšně, Zlína, Kroměříže a Vyškova. V Kroměříži vznikl tělocvičný odbor při Spolku katolických tovaryšů v r. 1907, měl 50 členů. Dne 23. června vystoupil veřejně v Kroměříži v Panské zahradě. Do Kroměříže byla při této příležitosti svolána P. Štěpánem Klapilem společná porada všech tělocvičných odborů za účelem sestavení stanov, cvičebních řádů, kroje a jména. Do r. 1907 se vyskytují křesťansko-sociální tělocvičné odbory jen sporadicky. Celé křesťansko-sociální hnutí se teprve rozrůstá a Všeobecné sdružení křesť. dělnictva teprve vzniká. Dne 24. února 1907 byly založeny první tělocvičné odbory křesťansko-sociální i na Ostravsku: v Moravské a Polské Ostravě a v Michálkovicích. Počet nově vzniklých tělocvičných odborů započal stoupat v r. 1908. Na V. křesťansko-sociálním sjezdu v dubnu 1908 v Brně P. Štěpán Klapil vřele doporučoval zakládání nových odborů při skupinách křesťansko-sociálního dělnictva. Jeho slova padla na úrodnou půdu. Do konce r. 1908 byly založeny nové tělocvičné odbory v Bystřici pod Hostýnem, 18.4. v Olomouci, 12. 7. v Třebíči, dále v Dolních Kounicích, Hulíně, Chropyni, Kvasicích, Morkovicích, Drnovicích, Dědicích a Švábenicích. V r. 1908 bylo založeno 17 tělocvičných odborů křesťansko-sociálních.
Velkým podnětem k růstu odborů byl sjezd tělocvičných odborů v Kroměříži 5. července 1908. Sjezd byl spojen s veřejným cvičením, při kterém vystoupili cvičenci z Kroměříže, Líšně, Vyškova, Třebíče, Drnovic a Morkovic. P. Štěpán Klapil seznámil účastníky s výsledky jednání s Orlem Slovinským, Katolickým Sokolem americkým, Sokolem Polským - organizacemi, které v této době již existovaly. Už na tomto sjezdu, stejně jako na V. sjezdu křesťansko-sociálním v Brně v dubnu 1908, podal P. Štěpán Klapil návrh, aby se křesťansko-sociální tělocvičné odbory jmenovaly OREL - podle vzoru slovinské organizace, založené v roce 1906 vůdcem katolických Slovinců, Dr. Janem Evan. Krekem. V r. 1904 byl založen tělocvičný odbor v Prostějově pod jménem Katolický Sokol po příkladu olomouckém. V červnu 1909 byl přejmenován na Orel po návštěvě P. Štěpána Klapila, který nadšeně promluvil k mládeži o novém názvu OREL pro křesťansko-sociální odbory. Náčelníkem odboru se stal František Přikryl, který brzy převzal vedoucí funkci orelských tělocvičných odborů, když byl zemskou tělocvičnou radou Orla 23. dubna 1911 zvolen zemským náčelníkem a od r. 1912 říšským náčelníkem Orla. Byl jím zvolen ještě na 1. valném sjezdu Čs. Orla v Brně 1921 a jako náčelník Čs. Orla řídil Orelský všeslovanský slet v Brně 1922. Druhou orelskou osobností, která vyšla z prostějovského Orla je prostějovský farář P. Karel Dostál Lutinov, v této době již velmi známý básník Katolické moderny, spisovatel a novinář. Napsal mnoho orelských básní později vydaných pod názvem "Orlí fanfáry". Nejznámější z nich "Hoj, Orli mocných perutí" se stala orelskou hymnou, kterou zhudebnil mistr Josef Nešvera, ředitel dómského kůru v Olomouci. V r. 1909 utvořilo Všeodborové sdružení křesťansko-sociální pro stále rostoucí počet tělocvičných odborů zvláštní Ústředí tělocvičných odborů v Brně.
Název Orel
Ústředí tělocvičných odborů v Brně rozhodlo již na jaře 1909 pojmenovati podle návrhu P. Štěpána Klapila z r. 1908 tělocvičné odbory při straně křesťansko-sociální názvem OREL podle slovinského vzoru. Předseda křesťansko-sociální strany P. Jan Šrámek vyhlásil oficiálně pojmenování tělocvičných odborů názvem OREL na manifestačním křesťansko-sociálním sjezdu v Olomouci o svatodušních svátcích dne 31. května 1909, konaném v rámci I. všeobecného sjezdu moravských katolíků. Ústředí tělocvičných odborů rozhodlo na jaře zavést v odborech stejnokroj: černé šaty a boty, bledě modrou košili, kožený pás s monogramem Orla, čapku s modrou vložkou a šikmým pérem po straně. V tomto novém kroji vystoupilo 24 členů vyškovského odboru Křesťansko-sociálního Orla spolu Katolickými Sokoly z Chropyně a 7 členy odboru brněnského na uvedeném I. všeobecném sjezdu katolíků moravských v Olomouci s P. Štěpánem Klapilem v čele. Vystoupení v Olomouci mělo u široké katolické veřejnosti veliký ohlas. Vznikaly nové tělocvičné odbory na Olomoucku a na Valašsku, všechny už pod novým názvem "Křesťansko-sociální tělocvičný odbor Orel". ROK 1909 JEST RODNÝM ROKEM ORLA V r. 1909 byl založen Orel v Uherském Hradišti, Holešově, u Olomouce v Hejčíně a Bohuňovicích, na Valašsku ve Valašském Meziříčí, na Vsetíně, ve Vizovicích a Val. Kloboukách, na Lašsku ve Frýdlantě a v Novém Jičíně. V r. 1909 bylo na Moravě založeno 34 křesťansko-sociálních tělocvičných odborů "Orel". Orelské ústředí tělocvičných odborů v Brně rozhodlo uspořádat první zemský slet ve Vyškově v r. 1909.