Na Okoř je cesta !
Je ráno 9.května L.P. 2015 sobota a v Praze na Masarykově nádraží je přistaven motoráček, který nás krátce po osmé hodině ranní poveze do Noutonic a odtud se vydáme na 1,5 km vzdálenou zříceninu hradu Okoř.K mé lítosti se bohužel někteří ze zájemců ze zdravotních důvodů omlouvají, někteří nemohou a tak do ,,Cyklohráčku" nastupuji pouze já , Eva, naše rodinná psí společnice Ája a Petr. Motorák závratnou rychlostí cca 30 km v hodině brázdí krajinou a my pozorujeme za vyprávění okolní krajinu. Souprava stoupá přes Bubny, Veleslavín k Ruzyni. Semafor avizuje volno a my pokračujeme až do stanice Noutonice. Léta neudržované nádražíčko nás vítá svým půvabem. Vydáváme se na cestu.Po 1,5 km přicházíme do obce Okoř s jeho hradní dominantou.Pomalu a pozorně procházíme a prohlížíme památku. Z hradní zdi pozorujeme okolí a pěkně obnovenou zahradu v podhradí a zrekonstruovaný mlýn. vystoupáme do rozbořené gotické věže a prohlížíme okenní klenby. Uděláme pár fotografií a pomalu se vracíme k hlavnímu vstupu do hradu, zde naše prohlídka končí. Procházíme obcí Okoř již po předem stanovené modré turistické trase.Opět míjíme obec Noutonice směr Velké Přílepy. Počasí je klidné, chvílemi svítí slunko. Nad zmiňovanou obcí usedáme u křížku pod starou lípou, svačíme a odpočíváme. Po chvilce opět vyrážíme na cestu. Šlapeme polní cestou a vnímáme okolí. Přicházíme do obce Černý Vůl. Vstupujeme do zdejšího zahradnictví, které mají majitelé uspořádané jako malou botanickou zahradu. Je čas na kávu a proto využíváme nabídky tamního kiosku a usedáme ke stolečku za lahodné vůně tohoto moku.Následuje krátká prohlídka areálu a jeho rostlinstva. Přichází krátká přeprška a mi se ukrýváme pod přístřešek.
Po chvilce je možné opět pokračovat a my opět sledujeme modrou značku.Před námi je obec Únětice. Pomalu kráčíme cestou kolem rybníků.Je krátce po dešti a cesta tomu odpovídá , namočená , občas prokluzující zem, ale i přes to je výšlap stále pohodový. Ale to se již před námi tyčí budova ,, Únětického pivovaru". Je otevřeno a my vstupujeme do jeho prostor. Uvnitř jsou dva poměrně velké hostinské sály s klenbou.Usedáme poblíž klavíru a objednáváme místní lahodný nefiltrovaný pivní mok. Připíjíme na zdraví, mezitím venku opět krátce zapršelo.Po občerstvení opět vycházíme a to nás již čeká závěrečná část výšlapu,přírodní rezervace Tiché Údolí, které vede z Únětic do Roztok nad Vltavou.Celkové délka údolí cca 3,5 km. Jsou zde k vidění přírodní krásy lemující potok, dva mlýny z nichž v jednom z nich se točil legendární seriál s pány Horníčkem a Sovákem. Cestou je možno vyšplhat na Alšovu vyhlídku. Pomalým krokem přicházíme do Roztok, kde naše trasa výletu na tamním vlakovém nádraží končí. Tak zase někdy příště.
Zdař Bůh !
Olmr Petr, starosta.