Z Ledečka do Kácova!
Tak jsme si to ,,přifrčeli" brzkým ranním vlakem krátce po půl osmé z Kolína do Ledečka. Je 14.6. 2014 a naše plánované posázavské toulky mohou začít. Je klidné, tiché ráno krátce po dešti a počasí vypadá slibně. Skupinka kolínského ,,orelstva " opouští nádraží a stoupá do zalesněného kopce, za vydatné aktivity přítomných jezevčic, Ťapiny a Ájy. Klopýtáme o kořeny stromů a vdechujeme čerstvý lesní vzduch. Tato sobota je jedním z těch dnů, kdy máme opět čas na příjemnou změnu a touto tůrkou udělat něco pro zdraví. Sestupujeme lesní cestou k první chatové osadě a již zdálky nás zdraví zrcadlící se řeka Sázava, která nás bude doprovázet po celý zbytek naší trasy. Kráčíme mezi lukami, chatami a po levici teče řeka. Jdeme tedy proti proudu směr Český Šternberk. V osadě Poříčko sestry obdivují květinami obsypané truhlíky na jedné z chalup. Za krátko však pokračujeme dále. Po pár kilometrech přicházíme k další chatové osadě, která byla v minulém století proslulá rekreačními středisky, tehdy národních podniků. Na jejím Začátku nás kousek od břehu vítá ze svého posedu místní hastrman. Do prvního odpočinkového zastavení už zbývá jen pár kilometrů a mi hledáme na skále protilehlého břehu trpaslíka, umístěného před lety horolezci do vrchní části útesu. Našli jsme ho, i když je již špatně viditelný, po letech strávených na tomto místě, trpaslík totiž téměř splývá se zdejší přírodou. Asi po dvaceti minutách nás již ze svého skalního ostrohu vítá hrad Český Šternberk. Usedáme na náměstíčku na zídku a rozbalujeme svačinu. Odpočíváme, sledujeme okolí a vzhlížíme vzhůru k hradu. Je to vskutku úžasná dominanta. Po chvilce pozorování řeky ze zdejšího mostu odcházíme na vlakovou zastávku, odkud naše výprava pokračuje již vláčkem až do Kácova. Přijíždí ,,Bardotka" se svou soupravou a mi nasedáme do přistavené soupravy. Z oken vlaku sledujeme ubíhající krajinu a tok Sázavy. Už je vidět dálniční most a pak již náš vlak přijíždí do nádraží Kácov. Vystupujeme a opět se vydáváme na cestu. V místní půjčovně lodí obdivujeme rafty a říkáme si, že taková projížďka by nemusela být špatnou akcí. Přecházíme starý dřevěný most a po chvilce chůze již procházíme ulicemi města. Všude na nás dýchá klid a pohoda. Vítá nás kácovské náměstí se svým morovým sloupem a zámkem, který však není v dobrém stavu. Sestupujeme schodištěm směrem k řece a přicházíme k další historické budově. Je to proslavený místní pivovárek, který se těší značné obdivě svých návštěvníků. Samotný pivovar je v podzámčí u jezu na levém břehu řeky Sázavy. Přidáváme se k místním návštěvníkům a usedáme v zahradní restauraci. Ochutnáváme zdejší lahodný mok a někteří přidávají oběd. Příjemné posezení doprovází i vzájemné vyprávění a plánovaní dalších možných akcí. V pivovarské zahradě bylo příjemně a vše má i svůj konec. Cestou k vlakové zastávce ještě navštívíme zdejší pálenici a přijímáme pozvání zdejšího mistra ,,lihopalníka" na společný přípitek a ochutnávku ovocných destilátů.Je čas se rozloučit a pomalu vykročit. Přecházíme kamenný most. Na vhodném místě rozděláváme ohníček na opekání vuřtů, tuto specialitu nelze vynechat. Začerněná ústa a mastné prsty na rukou opět dokazují, že špekáčky měly opět úspěch. Zhášíme doutnající zbytky ohně a vše uvádíme do původního stavu, jak se na dobré turisty sluší. Za chvilku nám již odjíždí motorák, proto odcházíme na nedalekou zastávku. Usedáme do vlakové soupravy a odjíždíme zpět, směr naše domovy. Ještě pohled z okna vlaku přes řeku Sázavu směr kácovský zámek s přilehlým pivovárkem a pak již sbohem a na shledanou Kácove a milé posázaví.
Tak zase příště na společných toulkách a cestách.
Zdař Bůh ! Petr, starosta.
1 (2) 1 2 4 7 (2) 33 55 56 57
61 71 81 112 723 724 811 813 814
815 816 817 820 821 822 823 824 825
826 827 828 830 831 (2) 831 (3) 831 834 835
836 837 900 901 902 903 904 905 906
907 908 910 911 913 914 915 916 917
918 919 920 921 922 923 924 925 926
927 928 929 930 931 932 933 934 935
936 937 938 939 940