Konec turistické sezony!
V sobotu 11. října 2014 jsme se v ranních hodinách sešli v hale kolínského vlakového nádraží, abychom společně odjeli na závěrečný výšlap. Po vystoupení z vlaku vyrážíme směr Hlízov a Kaňk. Na vrcholu tohoto kopce u Kutné Hory je rozhledna, která je jedním z cílů naší výpravy.Šlapeme vzhůru lesíkem po cestě, která je již z části posypána podzimním listím. Kousek od pěšiny nacházíme hřiby. Na ploše u odpočívadla se najde ještě mnoho dalších hub, které později sestra Stanislava narovná do krabice. Sestra Jiřina je znepokojena nepořádkem a několik papírů vhazuje do koše. Po svačině pokračujeme v chůzi až k Havířské boudě nad níž ční k nebesům nově vystavěná rozhledna. Krátce před desátou přichází obsluha rozhledny a my stoupáme pomalu vzhůru. Po zdolání 144 schodů staneme na vrcholu rozhledny. I přes mlžný opar je vidět Kutná Hora a okolní příroda. Zakoupíme ještě upomínkové předměty uděláme společné foto a pomalu scházíme po schodech zpět dolů. Opět kráčíme podzimní přírodou, tentokráte k památníku hornických nepokojů. Šlapeme po žluté směr Kutná Hora. Po pravé straně pod strání se rozprostírá obec Grunta se svou dominantou, kterou je zdejší kostel. A to už jsme na kraji lesa u vinic. Po pěšině se přiblížíme k asfaltové cestě
směrem do města. Scházíme z asfaltky a úbočím stoupáme do svahu na jehož plošině se rozprostírají kutnohorské menhyry. Odpočíváme a bratr Václav čerpá novou energii v prostorách kamenů. Po dočerpání sil opět vycházíme, přicházíme do města a obdivujeme tamní památky. V historickém městě stříbra je opravdu co obdivovat. Malý Jiřík se pokouší u muzea roztočit obrovskou černou kouli, prý tak pohne světem. Ale to se již pomalu vydáváme na zpáteční cestu. V místní zahradní restauraci se posilníme chutnou stravou. Po pozdním obědě kráčíme směr vlakové nádraží, kde naše poslední turistická výprava letošní sezony končí. Tak zase na jaře!
Zdař Bůh, sestry a bratři !
Olmr Petr, starosta.