Memoriál Th.Dr. Jaroslava Kulače.
/Cyklo pouť,  na paměť založení jednoty Orel Kolín / 23.září 1920/
-----------------------------------------------------------------
jako loni, tak i v letošním roce 2023 byl uspořádán memoriál k poctě duchovního zakladatele
naší kolínské jednoty Orel , Th. Dr. Jaroslava Kulače.
Tentokráte se cyklo pouť konala v sobotu 23. září.Sraz účastníků byl opět na kolínském ,,Orláku",
v ranních hodinách.Naše první cesta vedla směrem ke kolínské ,,Vodárně", která byla po patřičné rekonstrukci
upravena na rozhlednu pro širokou veřejnost.
Samotná stavba vodárny byla započata roku 1928 a již roku 1930 byla dokončena a začala z ní proudit první pitná voda
pro město Kolín. Celková kolaudace městského vodovodu vak proběhla až roku 1933. Roku 1977 Přestává vodárna
fungovat a v roce 1990 je prodána soukromníkovi. Město Kolín roku 2005 vodárnu odkupuje zpět a v roce 2010
je tato stavba prohlášena za kulturní technickou památku. Roku 2015 vodárna prochází rekonstrukcí a dnes slouží
veřejnosti jako rozhledna.Po prohlídce této unikátní stavby šlápneme do pedálů , abychom se vydali na další cestu,    
a to směr Radovesnice I. Kdo říká , nížina jako u Kolína , tak si řekl, že se asi spletl , neboť stoupání ve Štítarech a Radovesnicích okolo zámku,  dalo ledaskomu zabrat. Tento zámek byl vystavěn v 18. století a je vyhlášen
národní kulturní památkou, držen je v soukromém vlastnictví, avšak veřejnosti je nepřístupen.
Na kopci za vsí u pomníčku letce, který zde tragicky zahynul při leteckém neštěstí, zastavujeme ke krátkému odpočinku.
Ale to již před námi opět vlní vozovka a šlapeme směr Křečhoř. s významným památníkem,, Bitva u Kolína".
/ Válka zvaná sedmiletá /. Samotná bitva zde proběhla 18.6.1757 ve střetu rakouské armády Marie Terezie ,
vedenou maršálem Daunem a pruské armády za vedení samotného krále Friedricha II. Zvítězilo vojsko maršála Dauna.
Konečně přijíždíme do obce , míjíme kostel sv. Václava a Božího těla a po chvilce již zastavujeme pod majestátným památníkem, který připomíná již zmiňovanou bitvu.Je odsud nádherný výhled do širého okolí.
Vidíme Říp, Trosky, Krkonoše, Kolín a v nedalek vzdálenosti vrch Bedřichov / dle Friedricha II: / s rozhlednou a památníkem, Po pravé straně Kamhajek, který je součástí obce Křečhoř.
Zde se narodil roku 1879 známý zápasník Gustav  Frištenský, který roku 1929 získal titul mistra Evropy v zápase.
Frištenský patřil za okupace  po roce 1938 k podporovatelům odbojového hnutí a z tohoto důvodu byl gestapem vězněn.
Děláme společnou  fotografii a loučíme se pohledem s tímto památným místem.
Od Bříství sjíždíme dolů k Chocenicím kolem tzv. víkendové kaple a památníku obětem I. světové  války
směr Břežany I. Oblékáme větrové bundy, neboť fouká nepříjemný boční vítr. Prohlídneme si zrekonstruovanou kapličku a opět míříme dále. Sjíždíme do obce Blinka, kde pak pokračujeme dále směr Plaňany. Tam zastavujeme u hřbitovní zdi , jednoho z tamních dvou kostelů. Po pravé straně prohlížíme kostel sv. Jana Křtitele s nakloněnou věží,                vystavěný v letech 1909 - 1913, a po straně levé, kostelík Zvěstování Panny Marie s renesanční zvonicí z roku 1587.
Zvonice byla po roce 1853 rozdělena na dvě části, kde spodní sloužila jako márnice.
V ulici Pražská stojí husická modlitebna, která byla původně synagogou.
Ale to už opět šlapeme do pedálů a stoupáme směrem k Cerhenicím , které jsou nyní městysem.
První zmínka o Cerhenicích se datuje v listinách od 23.5.1295. Za třicetileté války byla obec vypálena.
Dříve Cerhenice patřili do okresu  Kouřim a dnes do okresu Kolín se statusem městys.
Mezi významnosti minulosti patřil tamní pivovar a cukrovar.V dnešní době stojí za zmínku železniční okruh
se svým výzkumným ústavem kolejových vozidel. Z náměstí opět stoupáme po silnici kole školy ke hřbitovu.
Na severní straně za vozovkou byla zbudována malá rozhledna , kterou navštívíme.
Po straně levé obec Dobřichov a město Pečky a před námi opět Krkonoše. Po chvilce již projíždíme Dobřichovem
a míjíme kostel sv. Trojice. Na konci obce přejíždíme mostek a vjíždíme do Peček.
Zde zastavujeme na pozdní oběd a odpočinek.
Pečky jsou město na železnici ve směru Praha -  Kolín, v provozu od roku 1845 s odbočkou na Kouřim.
Žije zde necelých 5 000 obyvatel. Jednu z dominant města byla továrna na výrobu nářadí TONA Pečky./ Zal. roku 1893/
Prvopočátky založení města se tradují od roku 1225. K rozvoji obce řadíme již zmíněnou železářskou huť.
Roku 1863 byl na jihu města postaven cukrovar a roku 1915 automatické mlýny.
Radnice na náměstí byla dostavěna roku 1901. Katolický kostel sv. Václava a nov vlakové nádraží byli postaveny 
roku 1912. V roce 1914 byla vztyčena socha mistra Jana Husa a v letech 1913 - 1915 byl postaven kubistický kostel
Církve českobratrské evangelické.Rovněž byla vystavěna nová škola a Sokolovna. Tak alespoň několik historických
poznámek o městě Pečky.
Počasí nám přeje a mi pokračujeme v naší cyklo pouti do obce Ratenice, kde navštěvujeme místní hřbitov
a pokloníme se památce duchovního zakladatele kolínské jednoty Orel, Th.Dr. Jaroslavova Kulače.
U hrobu pronášíme modlitby a zapalujeme svíci. Sobota je den, kdy 23.září 2023 uplynulo  103 let od založení jednoty.
Th.Dr. J. Kulač se narodil 29.5.1887 v obci Ratenice a zemřel  25.8.1970 v Šestajovicích.Pohřben 28.5.1970 v Ratenicích.
Od roku 1932 do roku 1970 byl členem metropolitní kapituly.
Po vzpomínce na den 23. září 1920 přijímáme pozvání od br. Petra Šárovce na odpolední kávu.
Míjíme kostel sv. Jakuba Většího a  míříme přes železniční nadjezd okolo výzkumného žel. ústavu do Sokolče
a dále pak na faru do Předhradí, na již zmiňované  pozvání. Manželé Šárovcovi žijí na zdejší faře v těsném sousedství kostela Panny Marie Sedmibolestné a jsou členy  kolínské jednoty Orel.
Srdečně nás vítají a zvou ke společnému stolu. Rádi  a s díky přijímáme.Pro zasvěcené není tajemstvím,
že se v dobách minulých místní Orlové setkávali právě na této faře, nebo v místním hostinci, ,, Na Fišpance", kde pořádali
aktivity pro širokou veřejnost.Přátelské a duchovní pohovory nebraly konce,avšak nás čekalo ještě posledních
12 kilometrů jízdy . Ještě nezbytná společná fotografie u dřevořezby Ježíše Krista a je čas loučení.
Vyrážíme na poslední etapu této poutě.Státní silnice na Kolín není zrovna cesta příjemná, ale u Nové Vsi
sjíždíme na polní cestu, která nás vede podle železniční dráhy na kolínský ,,Orlák".Jsme na místě, v nohách 53 kilometrů
a  je čas hodnocení tohoto dne,  stráveného ke spokojenosti všech.
Tak zase v roce příštím, v roce 2024 na dalším memoriálu Th Dr. Jaroslava Kulače.
Zdař Bůh, bratři a sestry !